Letěly jsme ze Seattle, protože v rámci USA jsou letenky levnější. Do Seattle se dá z Victorie dostat trajektem, který jezdí jednou denně a trvá asi tři hodinky. Potkaly jsme se na něm ještě se dvěma dalšími exchange studentkami ze Španělska, které taky mířily na letiště, akorát směr California. Na začátku cesty nás posádka vystrašila, že je rozbouřené moře a že doporučují si vzít tabletku na mořskou nemoc, tak jsme si jí nakonec pro jistotu vzaly a moře opravdu houpalo, ale nebylo to zas tak hrozné. Myslím, že bych vydržela i bez ní :) No, nevadilo to, celou cestu jsme v podstatě prospaly. A Francouzky nám pak řekly, že ony jely o den dřív bez tabletky a vážně jim nebylo dobře, takže my jsme dopadly lépe :)
Cesta začíná
Zelená kartička do USA :)
A bylo vážně super, že jsme Španělky potkaly, protože provozují couchsurfing (síť lidí pro levné cestování - kdo se účastní, musí poskytnout ostatním gauč na přespání, pokud přijedou do jeho města a na oplátku může využívat gaučů všech ostatních :D) Takže byly domluvené i na Seattle (přespávaly tam, my letěly brzo ráno, tak jsme to nepotřebovaly), což znamenalo, že nás vyzvedl jeden amík, odvezl nám kufry k němu domů a ještě s jeho kamarádem jsme jeli na večeři. Můj první opravdový americký burger byl vážně moooc dobrý :) Pak nás ještě vzali na krásnou vyhlídku na město a na kafe, které fakt bodlo. Holky pak šly spát a my na letiště, kam nás kamarád odvezl - super na druhou :)
Noční Seattle
S Hankou jsme bohužel nemohly letět spolu (kvůli dříve zmiňovaným komplikacím s letem jsme nenašly společný) takže já jsem letěla o dvě hoďky dřív - s naším společným obrovským kufrem hurá do neznáma :) Měla jsem vypsanou adresu hotelu a cestu z letiště a doufala, že to půjde. A překvapivě šlo, i když mě trochu rozhodilo, že na letišti neměli nějakou pořádnou mapu NY, musela jsem vzít zavděk aspoň mapou městské hromadné dopravy. Dalším překvapením bylo metro - které je dost staré, tudíž takové špinavé a o dost menší než pražské. Což by nevadilo tolik, jako že na dost zastávkách nejsou jezdící schody nebo výtahy (s 20kg kufrem to bylo znát) a abyste se dostali na druhou stranu dráhy prostě někdy musíte vylézt nahoru a přejít ulici (!!! :D) Takže na začátku jsem na milé metro byla dost naštvaná, ale musím říct, že má své kouzlo - všude jsou bílé dlaždičky, ale na každé stanici zdobené jinou mozaikou (třeba oči nebo zvířátka) a ke konci jsem si ho skoro zamilovala :)
Hostel nebyl špatný (rozhodně ne za tu cenu) - spojené tři budovy, s internetem v lobby, blízko metra a Central Parku. Měly jsme s Hankou dvojpokoj za 36 dolarů celkem, s koupelnou a záchodem na chodbě. Byl celkem čistý a v pohodě, ale Francouzi měli nějaké problémy (myš v pokoji a nepříjemný soused), takže je nakonec přestěhovali do jiného pokoje. Navíc tam byl moc příjemný recepční, se kterým jsme se daly do řeči během našich večerních kontrol internetu. Byl to asi padesátiletý černoch, jmenoval se Glen a zřejmě někdy předtím chodil s Češkou. Tvrdil, že si hned myslel, že jsem taky Češka, že mám prostě ty rysy :D haha, no proč ne. Hanku prý tipoval spíš na Němku nebo Francouzku (těch tam jinak bylo taky spousta). Taky nám řekl, že píše divadelní hry a že zrovna dokončil svou první knihu. Hezky se s ním povídalo a na konci si řekl o naše e-maily, tak jsem zvědavá, jestli nám tu knihu pošle :)
Po ubytování jsem šla do centra na Times Square, kde jsem měla sraz s Hankou. Měla jsem čas, tak jsem si řekla, že půjdu pěšky, abych z toho města taky něco viděla a na Times Square zrovna náhodou vedla Broadway. Byl to strašně zvláštní pocit, jít si tak sama po městě a ulicí, kterou znám z filmů a vždycky mi přišla tak nějak nedosažitelná. Musela jsem se smát, když jsem si uvědomila, že říct mi někdo před rokem, že si budu sama kráčet po ulicích New Yorku, tak bych mu nevěřila nebo bych si ten zážitek spojovala se strachem a přitom to bylo takové normální. Strašně zvláštní pocit, prostě ulice, nijak zvláštní, lidi, kterým rozumíte a říkáte si: tak to je ten New York :) Navíc mě překvapilo, že na tak velké město, tam snad nebyly zácpy, asi všichni vážně jezdí taxíky, kterých tam bylo mraky. Pak jsem šťastně dorazila na Times Square (výlohy byly barevnější a barevnější a zajímavější a zajímavější :)), hned na třetí pokus se potkala s Hankou, daly jsme si večeři, trochu to tam pofotily a hurá spát :D
Times Square, v noci vypadá vážně krásně
Srdce k příležitosti sv. Valentýna
A hned vedle je dům celý plný M&M lentilek
Měly jsme štěstí, protože další den, v neděli, se konala v Čínské čtvrti oslava nového Čínského roku. Bylo tam spousta lidí a průvody, které vedli vždycky dva barevní tančící (my myslely, že to jsou draci, ale dnes mi řekla spolužačka, že to prý byli tygři, tak nevím...) za zvuků bubnů a hudby. Moc zajímavé. A na konci jsme šly do čajovny, dát si na radu průvodce bubble tea. Nebyl špatný - zelený čaj s mlékem, hodně sladký a pil se širokým brčkem, aby se tam vešly bubbles - takové želé kuličky bez chuti. Na ochutnání zajímavé, ale hodně syté a myslím, že jednou stačilo :)
Potkaly jsme Číňana, který nám namaloval znaky draka (starého roku), tygra (nového) a fénixe (toho nevím proč...)
Pak, protože bylo tak krásné počasí, jsme se vydaly na procházku po Brooklyn Bridge, odku je krásná vyhlídka na Manhattan. Obecně nám počasí přálo, bylo hezky jarně. Jen v úterý se podle předpovědi ochladilo a sněžilo, čehož jsme využili už i s Francouzi na nakouknutí do Central Parku a pak jsme se schovali na celý den do muzea a obchodů :D
Cestou na most
A most
Malá socha svobody
Zasloužená večeře v Little Italy
Rockefeller Center
Zeshora byla krásná vyhlídka
Kousek od hostelu jsme měli super snídaňové místo s wafličkami :) ňam
ground zero, teď staveniště... hned vedle je velký shop se super výprodeji... mám odtamtud několik úlovků ;)
Trinity Church
A tady začíná finanční distrikt
Přímo tady na Wall Street jsem měla svůj první Hot Dog - nebyl špatný :)
Dalším bodem programu bylo Staten Island Ferry, které jezdí zadarmo kolem sochy svobody
A tady je, holka :)
Celá parta + racek :)
Vynikající nudlová polévka v Japonské restauraci jako večeře
Úterní zasněžený Central Park, vypadalo to tam vážně jako v pohádce. Moje první letošní sněžení. Navíc bylo dobré, že ve městě sníh skoro nepřekážel - hned naběhli černoši s lopatami a uklidili :) Jinak všechnu manuální práci víceméně dělají černoši + takové joby jako šatnářky, vyhazovači...
Nejvyšší čas schovat se do muzea :) Krásná budova a zajímavý vnitřek. Měli zrovna speciální výstavu, takže většina stálé expozice byla pryč, ale to nevadilo, protože jsme si to vynahradili další den v Muzeu Moderního Umění. Tahle speciální expozice byla interaktivní a spočívala v tom, že si nás předávali různí lidé a bavili jsme se spolu o pokroku... Bylo to příjemné, zamyslet se a obhajovat svůj názor, navíc v tak krásném prostředí (a teple ;) )
Pak jsme si dali za odměnu oběd v francouzském stylu :) vynikající mix chutí od sýru přes čerstvé pečivo po avokádo...
Následovalo Muzeum Moderního Umění alias MOMA, za to jsem byla opravdu vděčná, protože mi rozšířilo obzory v moderním umění, ve kterém se až tak neorientuji. Mají tam opravdu krásné kousky od Picassa, Kandinskyho, Pollocka nebo Andyho Warhola a mnoho dalších...
Konzervyyyy :D
A jako třešničku tam měli výstavu prací Tima Burtona, jak předloh pro filmy jako Střihoruký Eduard nebo Mrtvá nevěsta, tak jeho kreseb - má fakt úžasnou fantazii a smysl pro humor... Moc se nám to s Hankou líbilo :)
Další, co jsme si nemohly nechat ujít byla hra na Broadway. Uvažovaly jsme o různých - Lví Král, Fantom Opery... ale nakonec zvítězila cena a chuť na něco lehčího, takže jsme šly na muzikál HAIR (vlasy). Byla to dobrá volba - pěkné písničky, zajímavý příběh (mimochodem jiný než Formanův film), hodně interakce - běhali nám po hledišti, rozdávali letáky a kopretiny a dokonce se v před přestávkou svlékli (!) ale decentně, bylo zhasnuto :) No a vrchol byl, že po dozpívání a potlesku pozvali diváky na jeviště, abychom si zatancovali na pár písniček. Samozřejmě jsme s Hankou neodolaly, takže můžu říct, že vím, jak to vypadá na Broadwayském jevišti :D navíc v hledišti bylo pořád dost lidí a my stály přímo ve předu, takže to byl opravdu zajímavý pocit :)
No a tady je pár fotek z posledních dnů a procházek... je toho vážně hodně, těžko se vybírá :)
Noční New York - Chrystler Building
Hlavní nádraží
Empire State Building
Tak tenhle černoch mě zastavil na ulici s tím, že by se rád stal slavným a rozšířil své písničky co nejvíc do světa, takže mi dá podepsané CD a já mu můžu dát kolik chci na oplátku :) Tak dostal tři dolary a jsem zvědavá, jestli aspoň umí zpívat ;)
To byla naše poslední procházka po Central Parku, pak už jsme jen vzaly kufry a namířily si to zpět na letiště...
Památník Johna Lennona ovšem nemohl chybět
No, byl to krásný a vyčerpávající výlet (zvláště, když někdo přechází chřipku, nepravidelně jí a málo spí, že...) ale fakt stál za to a mám takový pocit, že se do velkého jablka ještě někdy podívám :)
Ahoj, moc hezky se tvé příspěvky čtou, fakt věřim, že si to tam užíváš a jen tak se ti nebude chtít zpátky. Opravdu mě pobavil tvůj první sníh, protože po těch kalamitách v ČR jsme rádi, že nám začíná jaro :)
OdpovědětVymazatA fotky jsou taky úžasný, jak z nějakýho časáku!! Tak si to tam naplno užívej dál a budu se těšit na tvůj další příspěvěk.
Bc. Petra Pouzarová
junior účetní :)
!!! LIKE IT LIKE IT LIKE IT LIKE IT LIKE IT!!!
OdpovědětVymazatParádní fotky, parádní zážitky, paráda celý!!!
Hej, jak já bych jela zas do NYC...je to pakárna na Ntou, ale ty muzea, restaurace, M&M's shop na Times Square...juch!!!
Jinak to metro, je vážně zlost...když jsme se do NYC přicrcaly v dost večer a vlezly do metra, byli tam fakt samý divný lidi...a divní jako fest divný...No a absence výtahů je vážně zlost...Někde na dolním Manhattanu jsme se v metru ztratily, až jsme museli zastavit černého bratra, který nám poradil a nakonec se s náma rozloučil správným gangsta pozdravem...Super zážitek...A v shuttle train co lítá mezi Times Square a jinou zastávkou jsem potkala slečnu,c o měla stejnou vidličku na ruce jako já...a taky z Camden Town, takže jsme i pokecaly...NYC metro žije vlastním životem:-D
Jsme ráda, že jste si to užily a nedočkavostí se třesu na další příspěvky...
Btw. já si dneska podala přihlášku na ERASMUS do Portugalska, tak mi držte pěsti, páč v motiváku jsem úplně musela znásilnit svůj "literární" talent;-)
Pozdravuj ty kluky Kanadský:-D
Paraaada! Vazne ti zavidim, ja tenhle rok jeste poradne necestovala. Akorat se zrovna chystam do muzea Reina Sofia, to je taky muzeum moderniho umeni, tak si budu delat poznamky, abych ti pomohla doplnit znalosti, kdyz te moderni umeni zaujalo;))
OdpovědětVymazatTáño, s tim Portugalskem ti drzim pesti, nevim, kam jedes, ale Lisabon je nadherny svym omselym zpusobem. A pokud tam budes chodit pesky, tak ti to naramne pomuze udrzet fyzicku:)
"Navíc bylo dobré, že ve městě sníh skoro nepřekážel - hned naběhli černoši s lopatami a uklidili :)" ... Najlepšia veta...:-DDD
OdpovědětVymazatZdeniiii!!! Tak z tohto mam dejavu jak svina, paneboze, po precitani tam chcem ist znovu a HNED!!! Aaaaaaaaaa!!!
OdpovědětVymazatI LOVE NYC!
bozeeeee
Pre mna je NYC uz dlho symbol absolutnej slobody a volnosti...a nemozem sa dockat, ked sa tam konecne vydam...snad uz toto leto...podobny zvlastny, no prijemny pocit, ako si opisovala som mal vo svojich 18tich z Tower Bridge, ked som nad Temžou čumel na nočný Londýn a uvedoml som si, že som sa tam vybral na vlastnu past a všetko vyšlo ako ma...No veru, Amerika teš sa! ;-) Nech sa dari!
OdpovědětVymazat