Prvních pár dnů

Tak už mám za sebou dvě noci a tři dny. Mezitím jsem si stihla vybalit a zařídit pokoj, kde bydlím už od příletu. Privát jsem totiž dostala doporučený od minulého exchange studenta a zařizovala jsem si ho ještě v ČR. Pokoj je moc hezký, prostorný, s velkou postelí, stolem, skříní s ramínky (jaký luxus), komodou se zrcadlem. Také je tu zavedený internet, spousta zástrček, tlustý koberec a přímotop. A tím se dostávám k jedinému problému - přímotop má jen šest žeber a pokoj je obrovský, takže je tu pořádná zima. Jestli se dá věřit mému budíku, který měří i teplotu, tak když jsem přišla, bylo tu jen 12°C(!!!)po zapnutí přímotopu se teplota vyšplhala na 16°C a teď po třech dnech se ustálila na 19°C, což už je celkem snesitelné... Nejvtipnější je, že když jdu do kuchyně nebo do koupelny a pak se vrátím, je v mém pokoji krásné teploučko v porovnání se zbytkem domu. Pravdou ovšem je, že je tu pět samostatných pokojů + koupelna a kuchyně a všichni ostatní nájemníci jsou zatím na dovolené. Takže už se těším, až se vrátí a upřímně doufám, že když nás tu bude víc, bude přece jen tepleji... Navíc, co tak vím od známých, tak studené pokoje jsou obecně údělem exchange studentů, tudíž ani já nejsem vyjímkou. Taky se ukázalo, že venku je dost teplo - počasí bych přirovnala k našemu podzimu - prší, ale nefouká a je nad nulou. Lidi tu chodí klidně jen v mikinách, dokonce jsem viděla jednoho borce v žabkách... Takže zima vevnitř a teplo venku mě aspoň donutí často chodit ven, což je jenom dobře :D

Ještě k tomu bydlení - nejhorší byla první noc, protože jsem neměla deku a tady žádná nebyla, takže jsem přespala přikrytá vlastním kabátem - nic moc. Ale hned druhý den po vydatném spánku a příjemném skypu s našimi jsem se vydala na nákup. Docela sranda, protože na zastávkách nemají čísla autobusů ani jízdní řády, je to jen tyčka v zemi s nápisem "bus stop". Naštěstí jsou tu moc milí lidé a jedna hodná paní mi vysvětlila, kterým směrem, kterým autobusem a kam jet, abych úspěšně nakoupila jídlo a peřiny. Takže první zatěžkávací zkoušku jsem zvládla úspěšně - dopravila jsem se do obchodu (Hillside Mall), kde navíc měli spoustu slev, mimo jiné na deky a peřiny ;) takže jsem si pořídila hned dvě, pak ještě nějaké jídlo a ověšená jako vánoční stromeček hurá zpět. To jsem také zvládla úspěšně, až se divím. Autobus totiž nejede úplně stejnou trasu, ale smyčkou a aby měly zatávky nějaké jméno (aby i vyjevení zahraniční studenti poznali, kde vystoupit) NE PROČ... ale našla jsem, takže třikrát hurá :) a druhá noc se dvěma dekami byla o hodně hodně moc lepší.

To byla mimochodem silvestrovská noc, kterou jsem strávila tak, že jsem si po skypu ťukla s našimi ve tři odpoledne (půlnoc v ČR) a kolem osmé večer jsem byla už tak unavená, že jsem prostě šla spát... tak nějak doufám, že na slavení a párty bude ještě spoustu příležitostí... uvidíme :)

Kromě vybalování a nákupu, jsem také zvládla boj s umyvadlovým kohoutkem, který odmítal pouštět teplou vodu a ještě větší boj se sprchou. Koupelnové kohoutky jsou tu opravdu zajímavé, vyklápí se do stran a ještě jde s nimi i otáčet a při určitém úhlu a nastavení (pokaždé jiném) jsou ochotné i pustit správnou teplotu a intenzitu vody, a já už je umím zkrotit :) A taky už jsem dvakrát vařila - včera novoroční čočku, kterou jsem měla ještě z domova (což není až tak objevné), ale dnes jsem měla vepřové plátky na cibulce s bramborem a fakt mě překvapilo, že byly moc dobré :D Tady je důkaz (mimochodem chutnaly líp než vypadají...)


První jídlo z kanadských surovin

Jinak musím potvrdit, že kanaďani jsou moc milí, aspoň teda byli všichni, se kterými jsem se setkala, od imigračního úředníka po pokladní v obchodě. Všichni se ptají, jak se mám a nezávazně konverzují, což mě vždycky zaskočí, takže něco zakoktám základní angličtinou a správné výrazy a slova mě samozřejmě napadnou, až už nejsou potřeba - opravdu zajímavé, že všichni poznali, že jsem cizinka :D

No a už se moc těším na neděli, kdy je školní "welcome orientation" a já potkám a poznám nějaké spolustudenty. Být sama v cizím studeném velkém domě není zrovna recept na optimismus a dobrou náladu. Naštěstí mám v PC spoustu dobré hudby a funkční internet... fakt nevím, co bych bez něj dělala. Takhle je mi smutno jen večer před spaním. Ale věřím, že až začne škola a já budu mezi lidmi a najdu si nějaké kamarády, ty čtyři měsíce utečou jako voda. Budu průběžně informovat, jestli je to pravda :) Zatím vám ukážu, jak tu bydlím.


Dům zvenku, moje okno je to vlevo vedle terasy


Můj pokoj kolem dokola - 1. roh


2. roh


3. roh


4. roh


Výhled z okna


Kuchyně


Koupelna


Spolu se záchodem