Ve středu jsme pak vyrazili na výlet za město do místa zvaného Carskoje Selo neboli města Puškin, kam jezdila carská rodina na léto (takových míst je tu kolem aspoň pět, aby jim to nezevšednělo :D) a také, kde studoval Puškin. Byla to moc podařená akce, jelo nás hodně, počasí jak vymalované a nádherný rozlehlý park s velkým jezerem, takže jsme měli spoustu příležitostí k focení, při kterém jsme se mimochodem dost pobavili :)
Vyjížděli jsme z takového pěkného nádražíčka, taky jich tu mají po městě spoustu :)
První pohled při vstupu
První skupinová fotka inspirovaná nákupem lístků na balet... Ještě jich takových bylo několik + další na jiná témata :D
Kateřinský palác
Grotto Pavilion a krásky :D
Palladian Bridge s Marií, moc fajn Brazilkou
My, smutní, že už výlet končí :)
Potom nadešel čtvrtek, kdy nás čekala první akce našeho projektu (pro posměváčky, ano, opravdu tu i pracujeme :P) Jednalo se o jeden nekonvenční klub nazvaný "kino bez popcornu", kde jsme měli představit divákům naši zemi pomocí krátkého videa o ní nebo z ní. Myslím, že se večer povedl a k mému překvapení přišlo docela hodně lidí (obzvlášť na to, že propagace započla velmi pozdě... no, naše ruské aiesecářky se ještě mají co učit, zvláště v některých oblastech organizace, ale nutno ocenit, že se snaží zlepšovat a poučit :) ). Česká delegace si připravila krátké animované video o historii ČR (promo video k předsednictví unie v 2009), a pak jeden díl Krtečka a oboje k mé radsti sklidilo úspěch, dokonce jsme dostaly pochvalu od manažerky projektu ;)
Což mě přivádí k další novince: protože se náš tým stále rozrůstá a aiesecářky ztrácí přehled, rozdělily nás do 4 skupinek, s tím, že si každá zvolí vedoucí, která bude hlavním styčným bodem a informátorem mezi naším týmem a "vedením". Docela jsme to přivítali, protože v komunikaci opravdu nastával zmatek, takže komunikační mezistupeň se opravdu hodil. V mé skupince jsem byla zvolena já, což mě potěšilo, protože ačkoliv to znamená trochu práce navíc (meetingování, telefonování, organizování), docela mě to baví :)
1) mám přehled, co se děje, což mi strašně vyhovuje (tedy větší přehled než ostatní, protože tady to funguje tak, že se spoustu věcí dozvíme na poslední chvíli nebo naopak některé info vůbec nedoputují...)
2) ostatní "leaderky" jsou Andrea z Rumunska, Kashka z Polska a Linda z ČR, což jsou strašně fajn holky, hodně si s nimi rozumím, takže o to větší zábava
3) cítím se užitečně a důležitě :D
Svého vlivu jsme využily hned následující den, na který jsme svolali schůzku ohledně dalšího eventu plánovaného na pátek 22.7. - má to být velká akce v jednom klubu s našimi prezentacemi a stánečky a nevím, čím ještě... Hned na začátku jsem si získala respekt. Všichni totiž přišli pozdě (ačkoliv sami si vždy stěžovali na čekání, když nějakou schůzku organizovali Rusové), a já tam jako první na ně dost dlouho čekala + měla jsem pořádný hlad. No, zjistili, že se nevyplatí dráždit hladovou Zdeňku :D Naštěstí pro mě i pro ně, jsme se hned poté přesunuli do kavárny a já si mohla dát něco k jídlu :D Pak už vše probíhalo jako po drátkách, domluvili jsme, co jsme potřebovali a pak si užili i neformální část. Nakonec se hodilo i to, že Igor (domácí) mermomocí chtěl jít s námi (žádný program na sobotu + vyhlídka mluvit anglicky) i když tam v podstatě neměl co dělat. Zafungoval totiž jako dokumentátor/fotograf. Takže byli všichni celkem spokojeni: Igor, že mluvil anglicky, mohl říct svůj názor a socializoval se a my, že jsme měli úspěšný meeting a fotky k tomu :)
Všichni pospolu - 1. stůl
a 2. stůl :)
a leaderky v ráži :)
Také jsem ještě nezmínila, že mám novou spolubydlící - Rakušanku Petru. Maria se odstěhovala na koleje a prý je spokojená. Stejně jako já, protože ač byla fajn, Petra je ze stejného týmu, takže kromě toho, že máme víc společných témat, máme i víc společných akcí a je tedy mnohem jednodušší se domluvit s klíči (které máme dohromady), je také vítanou posilou na konverzace s Igorem a vůbec je moc sympatická. A co víc, její ruská kamarádka a buddy Katja nás vzala v neděli do největšího nákupního střediska široko daleko na holčičí relax, alias nakupování :) Musím říct, že jsem před Ruskem vůbec neměla čas ani myšlenky na podobné kratochvíle (zkouškové bylo ukrutně dlouhé...) a i když jsem se někam skočila mrknout, tak mě nic nezaujalo. No, tady to byl úplný opak, po pár obchodech jsem byla ověšená igelitkami a nadšená z letních slev a obměněného šatníku (peněženku to ani moc nebolelo, protože některé věci tu mají levnější než u nás, ale i tak bude, myslím, další nákup nejdřív v zimě :D). Holkám se taky zadařilo, takže jsme si mohly dát zasloužené kafe a hon odpískat :D
Ještě mám dodatek k minulému příspěvku o Ruskách a výši jejich podpadků... Rozhodla jsem se, že si jedny vyzkouším, ať vím, co na tom Rusky mají a nutno podotknout, že rozhled je z nich pěkný :D nohu taky hezky vytvarují, ale chodit v tom delší dobu než těch pár kroků po obchodě bych asi nezvládla... hlavně pak na nerovných terénech, kterých je tu po městě hodně. No, holky jsou asi z jiného těsta, nosí je tu při všech možných příležitostech, dokonce i při nakupování, což mi teda přijde obzvlášť sebevražedné :)
No a poslední velká akce tohoto příspěvku byla pondělní návštěva baletu. Já jsem ještě žádný neviděla, tak jsem si říkala, že to bude pěkně stylové, jít na ruský balet, který je vyhlášený, a ještě na ruskou klasiku, jakou je Labutí jezero. A opravdu to stálo za to, sál byl krásný, seděli jsme až nahoře, takže jsme měli krásný rozhled (přesto, že to byly nejlevnější lístky, jsme si hru užili a necítili se ochuzeni) a balet byl opravdu nádherný. Měli spoustu účinkujících (labutí tam tancovalo aspoň 30), krásnou choreografii a samozřejmě povznášející hudbu :) Třešničkou na dortu pak byl fakt, že jsem hned mohla provětrat nově koupené šaty :D
Moc pěkný podpatky :-) Pořád je to ale málo ;-)
OdpovědětVymazatZdeninko, musim uznat, ze jako leaderce ti to mooooc slusi. Jde z tebe respekt a hezky se na tebe kouka.
OdpovědětVymazatTy boty ti zakazuju!!! Nebudes si prece nicit sve ladne nozky na necem tak nepohodlnem a nezdravem. Uplne me samotnou bolely nohy, kdyz jsem te v nich videla. Na foceni dobry, na chozeni nikoli ;-)
Jsem rada, ze jsem si objasnila zahadu uzasnych cernych Zdencinych satu :-))))
Pa.